Hledám zaměstnání

V červnu jsem se stal absolventem navazujícího magisterského programu geografie a nyní stojím před problémem, kde najít zaměstnání a uplatnit své nabyté znalosti a dovednosti. Za pět let studia jsem se naučil plno zajímavých věcí, které bych nyní rád využil. Bohužel po prvotním pohledu na servery s nabídkou pracovních míst poznávám, že pouze výuka ve škole nestačí a bez vlastní iniciativy, která spočívá v navštěvování intenzivních jazykových a dalších praktických kurzů, je má konkurenceschopnost na trhu práce přímo mizivá. Jazyková vysokoškolská příprava není pro praxi dostačující a ani měsíc povinné odborné geografické praxe je mnohým potenciálním zaměstnavatelům k smíchu.

Co lze s tímto problémem dělat? Hledat si odborně zaměřené brigády, které by umožnili vyzkoušet si nabyté znalosti v praxi, již v době studia? Bohužel, ani to není moc dobře možné. Současní potenciální zaměstnavatelé nejsou ochotni kohokoli zaučovat a držet nad ním ochrannou ruku, aby nenadělal víc škody než užitku. Dnes každý vedoucí potřebuje samostatné podřízené s dlouholetou praxí, kteří se hned první den posadí za stůl a jsou schopni okamžitě začít pracovat do roztrhání těla. Jak má tedy absolvent získat požadovanou praxi? Uznávám, že i vystudovaný magistr nemůže hned začít pracovat jako vedoucí nebo vysoký manažer, ale na jakou funkci se teda hodí? Sám bych byl ochoten pracovat jako řadový zaměstnanec bez vyšší zodpovědnosti, ale zaměstnavatelé nechtějí v nejnižších sférách zaměstnat vysokoškolsky vzdělaného člověka. Sami cítí, že tito lidé mají na víc. Bohužel to "víc" znamená funkci, ke které je potřeba několikaletá praxe. A jsme v začarovaném kruhu.

Je pravdou, že existují i světlé výjimky, kteří jsou na absolventy připravení a v prvních měsících pracovního poměru se novému zaměstnanci věnují a mají pro něj připravenou metodiku zapracování. Tito zaměstnavatelé se zaměřují na budoucnost s názorem, že čím lépe si takového absolventa zaškolí a zaučí, tím lépe pro ně bude v budoucnu pracovat a tím více bude pro společnost (firmu) prospěšný. Kéž by takových zaměstnavatelů bylo co nejvíce.

Častější jsou bohužel případy uvedené výše, kdy absolvent prostě nemá šanci.

Odtávání grónského ledovce

Nemusím být ani geograf, aby mne zaujal dnešní článek: Po čtyři letní dny tál téměř celý povrch Grónska, hlásí překvapení vědci, který popisuje rozsah odtávání povrchu Grónska v několika dnech v první polovině července. Vědci z NASA zatím neznají příčinu tohoto jevu a já bych nerad vyvolával poplašné zprávy, ale myslím, že bychom se nad touto skutečností měli zamyslet.

Jsem sice zastánce přirozených přírodních pochodů, které by se na Zemi projevily i bez přispění lidské civilizace, ale šestý smysl mi napovídá, že náhlé zrychlené odtávání grónského ledovce je projevem globálních klimatických změn, ke kterým bohužel větší mírou přispívá i člověk. Vypouštění skleníkových plynů, změna charakteristiky aktivního povrchu i zvyšování počtu obyvatel jsou pro planetu Zemi výrazné zásahy, na které není připravena a začíná se jim bránit i třeba takovým výše uvedeným způsobem. Globální klimatická změna by přišla tak jako tak, je to přirozený cyklus, který nedokážeme ovlivnit. Tání ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu se neubráníme, vždyť se událo již několikrát v minulosti a mělo za následek zánik a vznik celých oceánů, ale můžeme se snažit tyto dopady zmírňovat. Už třeba tím, že nebudeme bydlet u pobřeží. Uznávám, že to půjde asi těžko, když 75 % obyvatel Země žije ve vzdálenosti do 300 km od pobřeží. Přírodě je ale opravdu jedno, že ztratí většunu jedinců lidského druhu. Jsme na Zemi pouze zanedbatelný časový úsek a naše existence může být pouze dočasná.

Z druhého pohledu je ale nutné konstatovat, že záleží pouze na nás, jak se ke svému životnímu prostředí budeme chovat a zda se nám podaří na Zemi zachovat takové podmínky, jež budou prospěšné pro zachování lidské civilizace v současném měřítku. Země si stejně nakonec prosadí svou a mi budeme muset tuto skutečnost přijmout, protože na výběr zatím nemáme.